Umět správně zatočit

Neúprosný průsmyk Tizi-n-Tichka v marockém pohoří Atlas vyvolává v řidičích smíšené pocity. Pro řidiče nákladního vozidla Omara Ait Mbareka je tato cesta domovem i kanceláří.
Státní silnici č. 9

Státní silnice č. 9 dosahuje výšek až 2 300 metrů nad mořem, což z něj činí nejvýše položený horský průsmyk v Africe.

„Zvládl bych to projet už i pozpátku,” říká 61letý muž trochu vychloubavě. 50kilometrový úsek na státní silnici č. 9 dosahuje výšek až 2 300 metrů nad mořem, což z něj činí nejvýše položený horský průsmyk v Africe, a nabízí úchvatné přírodní scenérie se sněhem pokrytými vrcholky hor a zelenými úbočními s malebnými vesničkami. Autentický pohled na tradiční marocký způsob života, na který ve městech narazíte jen zřídka a který je pro zahraniční návštěvníky velkým lákadlem. Tizi-n-Tichka, což v místním berberském dialektu znamená Průsmyk pastvin, je pro marockou ekonomiku strategickým místem: Spojuje Marrákeš a Varzázat – dvě města, která každoročně přilákají miliony turistů a představují také oblíbené lokace pro natáčení, do kterých směřují filmové štáby z celého světa, od Hollywoodu po Bollywood. 

Ale úzké serpentiny klikatící se nad nebezpečnými a špatně zabezpečenými srázy na jedné straně a neustálá hrozba sesuvu kamenů z druhé strany, propady na vozovce a až příliš často lehkomyslný styl jízdy dokážou jízdu proměnit v otázku života a smrti. Omar Ait Mbarek má tedy na mírné vychloubání právo: Ze 44 let, které pracuje v přepravě, strávil třetinu doby na této silnici bez jediné nehody. Jak to dokázal?

 

Uzounká serpentina

Úzké serpentiny a klikaté cesty průsmyku Tizi-n-Tichka mají špatně zabezpečené srázy na jedné straně a neustálou hrozbu sesuvu kamenů z druhé strany.

Omar Ait Mbarek

Omar Ait Mbarek řídí nákladní vozidla 44 let a i když strávil téměř třetinu času řízením přes průsmyk Tizi-n-Tichka, nikdy neměl žádnou nehodu.

„Když tudy projíždím se svým nákladním vozidlem, nikdy si nepouštím rádio.“ Raději velmi pozorně poslouchám motor, abych věděl, co se děje uvnitř vozu a na silnici. A také se tu nesmí spěchat: Nejsem z těch řidičů, kteří se probudí a hned spěchají za volant. Nikam se neženu. Spím, když se vyspat potřebuju, i kdybych měl přijet s dvouhodinovým zpožděním,“ říká během jedné ze zastávek a nalévá si sklenici mátového čaje.

Po vydatném jídle, dušeném tažínu ze zeleniny a červeného masa, jde Omar Ait Mbarek zkontrolovat nádrž svého vozu Volvo FH, která pojme dostatek paliva z Marrákeše až do pouštního města Zagora, jižně od Varzázatu. 

Pastýř koz

Díky malebným vesničkám a možnosti zažít tradiční marocký způsob života je oblast kolem průsmyku Tizi-n-Tichka pro zahraniční návštěvníky velkým lákadlem.

Od roku 1997 pracuje Omar Ait Mbarek pro Societé Transport Marouane Et Frères Ltd (STMF), marockou firmu specializující se na přepravu hořlavých látek. Ze všech řidičů nákladních vozů je zde nejdéle. „Měl jsem jít do důchodu už loni, ale nechtěli mě pustit! Trvali na tom, že zůstanu. Jsem jejich nejspolehlivější řidič a také zaučuji nové zaměstnance,“ říká.

Omar Ait Mbarek začal jezdit jako řidič nákladních vozidel v roce 1983, ale 11 let předtím pracoval jako závozník řidičů kamionů, což mu pomohlo proniknout do tajů tohoto řemesla. Prvním nákladním vozidlem, které řídil, bylo Volvo F88.

„Tehdy to bylo snad nejlepší auto, ale brzdy se na strmých silnicích často přehřívaly. Tohle nové Volvo FH uveze až 27 tun a udržuje stálou rychlost, ať jede z kopce nebo se šplhá vzhůru. Dnešní nákladní vozidla jsou také mnohem pohodlnější, protože jsou vybavená pořádnou kabinou. Dřív jsme se museli ke spánku natáhnout pod volant,“ dodává.

Kabina poskytuje tolik potřebné přístřeší hlavně přes zimu, kdy může silné sněžení zastavit dopravu, leckdy i na několik dnů. Když projíždí kolem vesnice Toufliht, vzpomíná Omar Ait Mbarek na rok 1998, kdy se kvůli sněhu zastavil provoz na celý týden.

Když tudy projíždím se svým nákladním vozidlem, nikdy si nepouštím rádio. Raději velmi pozorně poslouchám motor, abych věděl, co se děje uvnitř vozu.

Omar Ait Mbarek, řidič nákladního vozidla

„Neměli jsme jídlo ani deky. Nikdo nám nepřišel na pomoc. Naší jedinou záchranou byl jeden místní bar s ohništěm: Majitel nás řidiče tehdy pěkně obral. Prodával nám chleba za pětinásobek běžné ceny,“ směje se.

Když se Omar Ait Mbarek blíží k nejnebezpečnější části průsmyku, zvážní. Pak ukáže na mobilní anténu na vrcholku srázu a začíná popisovat nejstrašnější pohled, jaký se mu za celý život naskytl. Stalo se to začátkem září 2012, když řidič uprostřed noci ztratil kontrolu nad autobusem a ten se zřítil do hloubky 150 metrů. Čtyřicet dva lidí zemřelo a dalších dvacet pět bylo zraněno.

 

Omar Ait Mbarek za volantem

Čeho se Omar Ait Mbarek nejvíce bojí, je nedostatek zkušeností řidičů nákladních vozidel. „Nováčka poznám na míli daleko, i v noci. Příliš si troufají a vůbec si nepřipouštějí nebezpečí.

„Kolem místa nehody jsem projížděl hned ráno. Ten autobus byl roztrhaný úplně na kusy. Ta nehoda mě dodnes děsí a modlím se, abych se už nikdy s ničím podobným nesetkal.“

Podle policie k nehodě došlo, protože autobus vezl víc cestujících, než byla jeho kapacita. Byla to nehoda s celkově nejvyšším počtem mrtvých v zemi, kde si dopravní nehody každý rok vyžádají kolem 4 000 obětí. Stát významně investoval do rozvoje dopravní infrastruktury a prosazuje dodržování pravidel silničního provozu. Podle kritiků se ale při snaze o rozvoj infrastruktury zanedbaly odlehlé oblasti, jako je právě Tizi-n-Tichka.

Tady se k nehodě opravdu nechtějte připlést: Pokud pád přežijete, trvá velmi dlouho, než se sem dostanou sanitky. A stovky kilometrů odsud ani nenarazíte na jedinou pořádnou nemocnici.

Omar Ait Mbarek, řidič nákladního vozidla

Cisterna vozu Volvo FH

Nádrž vozu Omara Ait Mbareka Volvo FH pojme dostatek paliva z Marrákeše až do pouštního města Zagora, jižně od Varzázatu.

„Tady se k nehodě opravdu nechtějte připlést: Pokud pád přežijete, trvá velmi dlouho, než se sem dostanou sanitky. A stovky kilometrů odsud ani nenarazíte na jedinou pořádnou nemocnici,“ říká Omar a dodává: „Pro mě je v životě nejdůležitější, abych byl v bezpečí já a lidi přede mnou a také moje děti, abych včas odříkal modlitby, byl čistý a neubližoval ostatním. Nikdy jsem nikomu nezpůsobil smrt ani trvalé zranění, žiju dobře a mám čisté svědomí.“

Omar Ait Mbarek se narodil v zapadlé vesničce v pohoří Atlas a neměl příliš na výběr kariéry. Náhodné setkání na prahu dospělosti se ale nakonec proměnilo v povolání, které se později stalo jeho vášní. Bylo mu 16, když se z nákladního vozu, který vesnicí projížděl, vysypal náklad cukrové třtiny. Hned přispěchal na pomoc řidiči, který byl tak ohromený, že mu okamžitě nabídl práci závozníka za 15 dirhamů měsíčně.

Omar Ait Mbarek

„Pro mě je v životě nejdůležitější, abych byl v bezpečí já a lidi přede mnou,“ říká Omar Ait Mbarek.

„Nákladní doprava byla jedinou dostupnou prací nejen pro mě, ale také pro mnoho dalších v okolí. Jediné, co přiváželo do okolních vesnic život, byla nákladní vozidla a autobusy,“ říká a dodává:

„Jízda mi přináší nepopsatelnou radost. Být na silnici, potkávat ostatní řidiče a vyměňovat si novinky, je pro mě jako droga. Jezdit po horských silnicích s jistotou, kterou jsem za celé ty roky získal, zůstat v bezpečí a nikomu neublížit, je pro mě momentem úniku.“

Volvo FH na marocké dálnici

V posledních letech marocký stát významně investoval do rozvoje dopravní infrastruktury a prosazuje dodržování pravidel silničního provozu. Podle kritiků se ale při snaze o rozvoj infrastruktury zanedbaly odlehlé oblasti, jako je právě Tizi-n-Tichka.

Societé Transport Marouane Et Frères Ltd

Majitel: p. Mohamed Asli, generální ředitel.
Počet zaměstnanců: 365
Založení společnosti: 1996
Hlavní zákazníci: Shell, Total Morocco.
Celkový počet vozidel: 283
Počet nákladních vozidel Volvo ve vozovém parku: 236
Hlavní přepravované zboží: ropné produkty 

Související obsah

Boj o přežití na jedné z nejnebezpečnějších silnic světa

Díky obezřetnosti, dovednostem a zkušenostem je Juan Manuel Manrique naživu i po 45 letech strávených na jedné z nejnebezpečnějších silnic světa. Vítejte v průsmyku Paso de los Caracoles v Chile....

Dobytí ztraceného území

Největší město Nigérie postupně mění svou tvář. Začalo to plánem na ochranu erodujícího pobřeží Lagosu, z něhož se postupně vyvinul největší stavební projekt Afriky: Eko Atlantic. Jde o novou oblast vytvářenou na území, které si již jednou ...

Těžba soli na bolivijské velké bílé pláni

Vzduch je řídký a světlo nemilosrdně oslepuje. Na největší solné pláni světa dnes opět čeká muže i stroje těžká zkouška. Na tomto místě pracuje řidič Dario Machaca Colque více než 30 let....

Filtrovat články

5 true 5