Jízda s nebezpečným nákladem na hornatém jihu Brazílie

Doba čtení 6 min Doba čtení 6 min

Horské silnice jižní Brazílie sice mohou být krásné, ale jsou také nebezpečné. Při přepravě vysoce korozivních chemikálií v této oblasti proto řidič Aldinan Cézar Rodrigues spoléhá nejen na své Volvo VM, ale i na vědomosti ze školení o bezpečnosti.

Hornatý stát Santa Catarina v jižní Brazílii není tak proslavený jako úchvatné brazilské pláže a pralesy. Přesto nejsou hory Serra Catarinense o nic méně krásné. Příroda zde stvořila kopce, rokle a řeky a člověk je doplnil ovocnými sady, vinicemi a malebnými městy. Oblast je proslulá produkcí jablek a chladným podnebím, čímž se odlišuje od ostatních částí země. Turisté hledající ubytování tak narážejí na názvy obsahující slova jako „chladný“ nebo „sněhový“.

Řidič Aldinan Cézar Rodrigues

Pro Aldinana Cézara Rodriguese představuje tento kraj domovskou základnu. Pochází z města Otacílio Costa, kde, jak vysvětluje, žije větší část jeho rodiny a příbuzenstva. Právě tam se také zrodil jeho sen, že bude řidičem náklaďáku. Jako řidiči nákladních vozidel pracovali jeho otec a strýc a ti občas brávali Aldinana a jeho bratrance s sebou na cesty. „Měl jsem to hrozně rád,“ vzpomíná Aldinan. „Ta svoboda, kterou člověk na silnici má, objevování nových míst, potkávání nových lidí… to všechno ve mně probudilo touhu také se stát profesionálním řidičem.“ 

Na dětství naplněné dalšími obvyklými venkovskými radostmi, jako lezení po stromech či koupání v řece, vzpomíná rád. 

Místní mávají projíždějícímu nákladnímu vozidlu

„Příroda pro mě znamenala všechno. To se nezměnilo dodnes. Kdykoli je to možné, vyjedeme s rodinou na ryby nebo prostě jen vyrazíme na naše místo za město.“

Nyní je Aldinanovi 50 a s nákladním vozidlem jezdí už 20 let. Když byl mladší, pobýval několik let ve větších městech, pracoval ve stavebnictví, ale stále se vracel do kraje, který miluje, a k práci, kterou dělá nejradši. Jeho zaměstnavatel, Silpar, sídlí v Palmeiře, dvanáct kilometrů od Aldinanova domu. Jedná se o logistickou divizi chemické společnosti Avanex. Aldinan se vydává za klienty s cisternou plnou kyseliny sírové, kterou odebírají podniky hutního průmyslu, nebo síranu hlinitého, který se používá při úpravě vody. 

Volvo VM překonává širokou řeku

Práce řidiče v této části Brazílie nabízí bonus v podobě úchvatných scenérií, přinejmenším podél státní silnice SC-390. Ta překonává pohoří Serra do Rio do Rastro, načež se z nadmořské výšky asi 1400 metrů spouští v serpentinách až na úroveň moře, k větším městům na pobřeží státu Santa Catarina. Cesta vedoucí na horský hřeben a zase dolů přitahuje mnoho turistů z Brazílie i okolních zemí jako Uruguay či Argentina. Ti sem často jezdí na motocyklech. Z vyprávění Aldinana Cézara Rodriguese se ale zdá, že silnice má k motoristickému snu velmi daleko.

Řidič sedí před kavárnou a vybírá si pauzu

„Viděl jsem řidiče kamionů, kteří když poprvé vjeli do pohoří Serra do Rio de Rastro, zastavili v první ostré zatáčce a prostě od svých vozidel utekli.“

Aldinan ale říká, že on sám nikdy neváhal, zda pojede po silnici SC-390 nebo nějaké jiné tady. To však neznamená, že by ignoroval rizika. „Když jedu po prudce klesající plné serpentin, řídím pozorněji. Vůz je těžký a náklad nebezpečný. Setkání s jiným kamionem v úzké zatáčce by mohlo být nebezpečné pro mne i pro toho druhého. Není to jako vozit jablka nebo klády,“ vysvětluje.

Nákladní vozidlo Volvo VM překonává širokou řeku

Aldinan musel absolvovat speciální školení, podobně jako jeho kolegové, kteří vozí podobný náklad. „Dozvíme se, jak se který produkt chová, jak reaguje v přírodě. Jak je třeba produkty odstraňovat, pokud se do kontaktu s přírodou dostanou,“ říká a vysvětluje: „Všechny produkty nějakým způsobem ovlivňují vzduch a vodu. Když vozíte chemikálie, není to jen doprava něčeho z bodu A do bodu B, musíte znát informace o produktu, abyste v případě nehody věděli, zda volat policii, hasiče nebo zda je třeba oblast uzavřít. Naštěstí jsem za téměř 20 let, po které tuto práci dělám, ještě žádnou nehodu neměl,“ říká.

Dnešní Aldinanova cesta po silnici SC-390, jak se nakonec ukázalo, končí v místě, kde se cesta začíná svažovat dolů. Oranžové kužely s blikajícími světly dovedou Aldinana k policejní hlídce, která mu vysvětluje, že je na silnici dočasně zakázán vjezd všem nákladním vozidlům o hmotnosti nad šest tun. Aldinanovo Volvo VM 330h váží 6,5 tuny. 

„Ať se na to podíváte z jakéhokoli úhlu, celá tato země je na řidičích nákladních vozidel závislá. Všechno, co vidíte, všechno, co jíte nebo si oblékáte… jsme přepravovali my.“

Aldinan Cézar Rodrigues

Důvodem uzavírky je skutečnost, že na betonovém povrchu silnice klesající serpentinami dolů jsou velké trhliny a týdny vytrvalého deště zvýšily riziko nehod těžších vozidel. 

Aldinan zprávu přijme s klidem. Bude prostě muset dolů z hor sjet jinudy. Trochu se protáhne, chvíli se pokochá okolní scenérií a nakonec se vrátí za volant a opět se vydá po prašné silnici. „Tohle je důvod, proč mám tuto práci rád. Každý den je jiný, vždy se objeví nějaká překvapení,“ dodává.

Aldinan musí po prašných silnicích sjet dolů až na úroveň moře. Vyhnul se sice popraskanému betonu na SC-390, ale musí se míjet s protijedoucími vozidly v místech, kde je prostoru ještě méně. A navíc na silnicích posetých výmoly nejrůznější velikosti. 

„Když řídím na prašné silnici, která stoupá a zase klesá, kde se přejíždějí úzké mosty, je pro mne toto nákladní vozidlo potěšením. Opravdu dobře se řídí a je velmi pohodlné. Nabízí kvalitní pracovní prostředí,“ říká Aldinan, který má s řízením nákladních vozidel Volvo desítky let zkušeností. „První Volvo, které jsem řídil, byl malý model NL 340. Byl velmi výkonný, ale Volvo VM, kterým jezdím dnes, to je něco úplně jiného,“ říká. 

Cesta k obzoru s duhou v dálce

Na objížďce Aldinan projíždí tak blízko kolem jabloňových sadů, že v některých místech by mu stačilo natáhnout ruku a ovoce si utrhnout. Náhradní trasa také nabízí svou porci přírodních krás, i když možná ne v tak ohromujícím stylu jako silnice SC-390. Když vypne motor, aby si na chvíli odpočinul, není slyšet nic než jemné šustění listů a charakteristický pronikavý zpěv seriem.

Před odpovědí na otázku na roli řidičů v dopravě jako celku se Aldinan chvíli zamýšlí. Má pocit, že se řidičům obecně nedostává v Brazílii takového uznání, jaké by si zasloužili. „Ať se na to podíváte z jakéhokoli úhlu, celá tato země je na řidičích nákladních vozidel závislá. Všechno, co vidíte, všechno, co jíte nebo si oblékáte… jsme přepravovali my.“

Silpar Transportes Rodoviários Ltda

Založeno: 
2001

Majitel: 
Grupo Avanex

Počet zaměstnanců:
24 řidičů a 5 administrativních pracovníků

Počet nákladních vozidel:
26, z toho 24 je značky Volvo

Modely nákladních vozidel Volvo:
VM260, VM330, VM270, FH440, FH460, FH540

Hmotnost soupravy vozidla:
41 tun

Hlavní přepravované zboží:
chemikálie pro hutní průmysl a pro úpravu vody

Related News

Tam, kde vládne příroda.

Silnice v jihozápadním Norsku patří mezi ty nejnáročnější silnice na světě. A když vezete náklad 50 tun živých ryb v nádržích, ve kterých navíc šplouchá voda, je jízda ještě o to náročnější.

...

Opravdu velký náklad

Ve Švédsku se právě staví zařízení na výrobu papírových obalů, které bude jedním z největších na světě. Rakouský řidič nákladních vozidel Roland Lehbrunner se vydal na cestu – musí doručit zásobníky o délce 22 m na staveniště ve městě Grums....