Trucks

Práce v podzemí Kodaně

V Kodani se staví nová linka metra. Přeprava zeminy městem s více než milionem obyvatel není pro řidiče vůbec snadná. Johnny Olsen je jedním z nich a my jsme s ním strávili celý den.
Stavba metra v Kodani
Kodaň – město, jehož cyklistický provoz se řadí k nejhustším na světě – buduje nové linky metra.

Dva muži v kombinézách dávají signál k zastavení dopravy. Tři osobní automobily a čtyři cyklisté tak musí počkat, dokud Johnny Olsen neprojede. Jeho vozidlo pomalu sjíždí z vozovky a ocitá se na staveništi. Johnny zkušeně zatáčí doprava a přijíždí k automatické myčce kol.

„Vždy když opouštíme staveniště nebo na něj přijíždíme, musíme umýt pneumatiky. Jinak by byla všude ve městě spousta hlíny,“ vysvětluje a i s přívěsem couvá na určené místo, na kterém mu bagr začne na obě korby nakládat kamení.

Staveniště se nachází v kodaňském vnitřním městě na místě, kterému se říká Trianglen. Bude zde stát jedna ze sedmnácti stanic nové linky metra nazvané Cityringen. Největší stavební projekt Kodaně současnosti zahrnuje stavbu dvou tunelů pod městem – každého o délce 15,5 km. Kromě toho je třeba vyhloubit čtyři staveniště, ze kterých razicí štíty zahájí svou práci. Nová linka bude rozšířením již existujících částí metra. Nová trasa je rozšířením již fungující podzemní sítě. 

Johnny má na starosti odvoz zeminy vykopané na těchto staveništích. V rámci celého projektu se z podzemí města vytěží a převezou tři miliony tun hlíny.

„Obyvatelé Kodaně v tuto chvíli zažívají poněkud perné chvíle. Staví se totiž na více různých místech najednou. Věřím však, že výsledek bude stát za to,“ říká Johnny a zároveň dodává, že pokud bude v budoucnu metro využívat více lidí, bude se ulicemi města pohybovat méně aut.

Prostřednictvím vysílačky je v přímém kontaktu s obsluhou bagru. Zemina, kterou bagr Johnnymu zrovna nakládá, pochází z osmnáctimetrové hloubky. Nejnižší bod plánované stanice Trianglen se přitom nachází v hloubce zhruba 40 metrů.

Johnny pozorně sleduje displej v kabině, na kterém se zobrazuje, kolik už má naloženo. 

Někdo si může myslet, že to musí být nuda, jezdit stále tam a zpátky, ale já si to užívám. Řízení nákladního vozidla mi dává svobodu, kterou bych nikdy neměl, kdybych seděl v kanceláři nebo pracoval u výrobní linky.

Na nástavbě lze přepravovat náklad o hmotnosti 17 tun a na přívěsu s tažnou tyčí náklad o hmotnosti 18 tun. Prázdná souprava váží 21 tun. S každou dávkou, kterou bagr na nástavbu přidá, se celá souprava trochu zatřese. Nakonec, když displej signalizuje 56 tun, dává Johnny přes vysílačku signál obsluze bagru. Je čas vyrazit.

„Nyní zamíříme do Nordhavnu, kde náklad vyložíme,“ vysvětluje Johnny a vyjíždí ze staveniště.

Kodaň se stále rozrůstá a ve staré přístavní čtvrti na sever od středu města právě probíhá několik stavebních projektů. Vyrůstají zde nové domy a kanceláře pro tisícovky nových obyvatel. Na vzdáleném konci této čtvrtě – v Nordhavnu – se staví nové překladiště kontejnerů a přístav pro výletní lodě. V rámci tohoto projektu vzniká i nová plocha o rozloze 100 akrů, přičemž část zeminy potřebné k její výstavbě pochází právě ze stavby metra. S každým vyloženým přívěsem se pevnina o kousíček rozroste a moře musí ustoupit.
 

Cestou do Nordhavnu se Johny za volantem spokojeně usmívá a s jistotou se proplétá ulicemi města. Na první pohled je patrné, že má svou práci rád.

„Někdo si může myslet, že to musí být nuda, jezdit stále tam a zpátky, ale já si to užívám. Řízení nákladního vozidla mi dává svobodu, kterou bych nikdy neměl, kdybych seděl v kanceláři nebo pracoval u výrobní linky.“

A když se Johnny zmíní o své ženě a čtyřech dětech, rozzáří se ještě více. Nedá se přehlédnout, že rodina pro něj znamená mnoho, i když zároveň přiznává, že kvůli časově náročné práci na ni někdy nemá tolik času, kolik by si přál. Bydlí totiž hodinu jízdy od Kodaně a pracovní den pro něj běžně začíná v pět hodin ráno. Celý den převáží náklad a domů se vrací až někdy kolem šesté hodiny večerní. Od léta 2014 je zaměstnán u přepravní firmy SCT, kterou si velmi pochvaluje. „Je zde skvělé pracovní prostředí. Hodně si cením přátelství mezi kolegy. Jsme tu jeden pro druhého a všichni jsou na sebe velmi milí.“
 

SCT je jednou z několika přepravních firem, které se do projektu stavby kodaňského metra zapojily. Jejím hlavním úkolem je odvážet zeminu vytěženou při ražbě tunelů a také tu, která byla vykopána na základních stanovištích.

Počet vozidel, která společnost SCT k práci na kodaňském metru používá, kolísá mezi dvaceti a padesáti podle toho, kolik materiálu je potřeba ten který den přepravit. Nejpočetněji je ve vozovém parku zastoupen model Volvo FH se sklopným návěsem, ale jinak firma provozuje také osm sklápěčů FMX doplněných o přívěsy. Všechna vozidla jsou vybavena kabinami Globetrotter, ve kterých mohou řidiči během pracovního týdne nocovat, a to včetně modelů Volvo FMX.

Johnny má k dispozici Volvo FMX z roku 2014 s pohonem 8×4 a dvěma předními nápravami. Výkon 500 koňských sil, o který se stará třináctilitrový motor, se účinně přenáší na dvě hnací nápravy vozidla. Kombinace předních řízených náprav a přívěsu s tažnou ojí činí vozidlo velmi snadno ovladatelným. Johnny si tuto vlastnost pochvaluje, protože díky ní dokáže s přehledem manévrovat i na prostorově omezených staveništích.

„Auto je velmi stabilní i s těžkým nákladem. A převodovka I-Shift je velmi přesná. Podle mého názoru je to skvělá kombinace,“ hodnotí Johnny a zpomaluje před semaforem, na kterém se objevila červená. 

Kodaň patří mezi města s nejhustším cyklistickým provozem na světě. Je to znát i na dopravě – cyklisté se tu o prostor na komunikacích musí často dělit i s nákladními vozidly. Zhotovitel stavby, společnost Copenhagen Metro Team, proto vložil do přípravy projektu spoustu úsilí. Vše bylo naplánováno tak, aby byla pro obyvatele města zajištěna co největší bezpečnost. Ve spolupráci se společností SCT například dovolil všem dětem, které navštěvují školy v blízkosti stavenišť, aby se posadily do nákladních vozidel Volvo, a ukázal jim, jaký výhled řidič z kabiny má.

Auto je velmi stabilní i s těžkým nákladem. A převodovka I-Shift je velmi přesná. Podle mého názoru je to skvělé vozidlo.

V nejrušnějších dnech, kdy je třeba převézt nejvíce materiálu, vyjede ze staveniště průměrně až pět set vozidel. Aby se minimalizoval dopad na provoz ve městě, bylo upraveno 375 světelných značení. Vozidla musí cestu mezi staveništěm a částí Nordhavn absolvovat vždy po stejné trase.

„Je to jednoduché: je třeba řídit velmi opatrně. Bezpečnost má absolutní prioritu,“ dokládá Johnny a ještě jednou pohlédne do spodního zpětného zrcátka. Pak už zatáčí doprava a přejíždí přes cyklopruh.

Po příjezdu do Nordhavnu jede Johnny nejprve na váhu. Až poté může pokračovat na staveniště. Za den sem takto stihne dovézt čtyři až pět várek zeminy. Všechny jsou pečlivě zváženy.

Ve vzduchu plachtí racek a pozoruje místo, kde vozidlo po vozidlu vykládá zeminu ze stavby metra. Johnny zacouvá na příslušné místo a sklopí nejprve přívěs a pak i nástavbu.

„Ještě jednou a pak už pojedu domů za rodinou. Už se na ni těším,“ zaraduje se a obličej se mu roztáhne do širokého úsměvu. 
 

Vozidlo

Prodej modelu Volvo FMX začal v březnu roku 2014. Motor Euro 5 má objem 13 litrů a výkon 500 koňských sil.
Jízdu v těžkém terénu usnadňuje automatická převodovka I-Shift a řidič se díky tomu může absolutně soustředit na okolní provoz.
Soupravu tvoří třístranný sklápěč s pohonem 8×4 a dvěma předními nápravami, k němuž je ojí připojen třínápravový přívěs sklopný rovněž na tři strany. Náklad je možné sklápět doprava, doleva a dozadu.
Hmotnost soupravy je 20,4 tuny. Vozidlo samotné má nákladovou kapacitu 17 tun a přívěs s tažnou ojí uveze 18 tun. Nejvyšší přípustná celková hmotnost činí 56 tun.
Vozidlo je vybaveno kabinou Globetrotter, ve které může řidič v případě potřeby přenocovat.