Volvo Trucks

Česká republika

×

Neobvyklý nadměrný náklad: stěhování celého města nákladními vozidly v severním Švédsku

| 4,5 minuty | 4,5 minuty
Když v severním Švédsku začala těžba ohrožovat samotné základy města Kiruna, bylo přijato závažné rozhodnutí: přestěhovat celé město. Přepravce speciálních nákladů Mikael Wallner už za roky praxe se svým vozidlem Volvo FH vezl mnoho nadměrných nákladů, ale nikdy ne celý dům.
Model Volvo FH jede mlhou severošvédského města Kiruna a veze budovu

Tak cenný náklad nepřepravujeme každý den!“ volá Mikael Wallner, zatímco jede s vozidlem Volvo FH vpřed co možná nejpomaleji. Z podzimní mlhy vystupuje na návěsu velmi neobvyklý náklad. Část 120 let staré budovy, jež funguje jako místní muzeum, přejíždí na 5 km vzdálené nové místo do rychle rostoucí „nové“ Kiruny. 

V tomto působivém městě ležícím daleko na serveru v Laponsku žije asi 20 000 lidí. V roce 1900 zde byl založen největší tunelový důl na železnou rudu na světě. Po více než století těžby se nyní horníkům podařilo celé město doslova podkopat. Výsledný pokles terénu způsobuje deformace, oslabuje statiku budov a vytváří obrovské trhliny v zemi, které se každým rokem rozšiřují a také se každoročně o několik metrů přibližují městu.

Pokud by se přestěhování neprovedlo nyní, existovaly obavy, že by velká část Kiruny mohla zmizet v hlubinách země už v průběhu příštího století.

Tyto obavy vedly švédskou státní společnost Luossavaara-Kiirunavaara AB (LKAB), jež je provozovatelem dolu, k rozhodnutí okamžitě přestěhovat částí postiženého města – domů i všeho ostatního – o přibližně čtyři kilometry na východ.

Zatímco většina budov byla zbourána a na novém místě postavena nově, mnoho historických a z kulturního hlediska významných staveb bylo přestěhováno: opatrně a šetrně, pomocí nákladních vozidel, přívěsů, výkonných tahačů a zařízení potřebného k přesnému zdvižení a umístění.

Zvláště významným objektem, který se na nové místo stěhuje právě dnes, je Hjalmar Lundbohmsgården, památkově chráněná budova, která nyní slouží jako místní muzeum. Hjalmar Lundbohm byl první manažer společnosti LKAB v Kiruně a významně ovlivnil podobu města.

„Budeme celkem stěhovat osm až deset domů,“ říká Mikael Wallner. „Některé, jako například tento, je třeba stěhovat po částech. Hjalmar Lundbohmsgården přestěhujeme na třikrát, protože celá budova je příliš velká na to, aby bylo možné ji přestěhovat najednou. Přestěhujeme ji asi čtyři kilometry na sever. Tato cesta nám zabere zhruba půl dne.“

Historické budovy váží mezi 120 a 330 tunami, takže v zájmu zajištění rovnováhy je třeba přesně vypočítat všechna zatížení nákladních vozidel. Kromě fyzické náročnosti se hlavní logistické potíže při stěhování staveb týkají dodržování plánu, aby nedocházelo ke zdržování provozu na veřejných komunikacích. Trasy, po kterých se stavby stěhují, je nutné uzavírat a přísně kontrolovat. 

 

Ilustrace znázorňující průřez rudným dolem. Je vidět, jak důl podkopává město Kiruna.

Mikael Wallner vysvětluje, že silnice byly na velké stěhování dobře připraveny. Stavební společnost PEAB, která nese celkovou zodpovědnost za tento projekt, postavila speciální trasy od budov a k budovám, protože mnohé z nich stály samostatně a k jejich dveřím žádná silnice nevedla. „Bylo též nutné přemístit sloupy, autobusové zastávky a další překážky, které na trase překážely,“ popisuje Mikael Wallner a dodává: „Bylo také potřeba povolení od samosprávy města Kiruna kvůli zajištění nosnosti mostů a akvaduktů.“

Úspěch takového náročného projektu přirozeně závisí na výborné týmové práci několika stran. Společnost PEAB nejprve odhalí základy, následně Veolia, jež je zde v roli subdodavatele, zdvihne pomocí hydraulických zvedáků stavbu na nosníky. Nejtěžším úkolem je podle Mikaela Wallnera zdvihání budov. „Veolia zdvihá stavby ze země pomocí kolových nakladačů a rypadel značky Volvo. Následně je pokládá na stěhovací rošty. Můj kolega Lars Alm a já následně domy z nosníků vykládáme. Jako ve všem ostatním i zde platí, že čím více jste připraveni, tím lépe. Příprava je zde naprosto zásadní.“

 

Čelní pohled na vozidlo Volvo FH, které v mlze přepravuje kirunské muzeum

Mikael Wallner strávil 40 ze svých 60 let na silnici a jednoznačně lze říci, že je velmi zkušený řidič. Mikael se sice narodil do zemědělské rodiny, jeho děd i otec ale vlastnili přepravní firmy. Když Mikael začínal podnikat, zvolil si jiný obor než jeho rodina, rozhodl se zaměřit na speciální přepravu. Proto byl pověřen zakázkou v Kiruně. „Tahle práce je každý den jiná. Líbí se mi překonávat výzvy – v takovou chvíli to začíná být zajímavé!“

Na pracovišti Mikael obvykle pracuje s kolegou Janem. Oba jsou součástí téhož týmu už asi 30 let a ve všech logistických aspektech si přirozeně vzájemně důvěřují. 

„Při práci s Janem se cítím bezpečně. Zásadně důležité je zachovat klid a nenechat se rozhodit. Nejtěžší práci vykonává člověk, který jde podél cesty a stěhování na přívěsu řídí: sleduje sklon, řízení, rovnováhu. Řídí celou operaci a má větší odpovědnost než řidič.“

Hjalmar Lundbohmsgården se stěhuje. Mikael jede vpřed tak pomalu, jak je to možné, zatímco 30 metrů dlouhá stavba je bezpečně umístěna na přívěsu jeho vozidla Volvo FH. Jan Alm stojí vedle vozidla, doprovází ho po dané trase a vše kontroluje. Zaměstnanci společností PEAB a Veolia tvoří stěhované budově vpředu, kam přes mlhu ani není vidět, čestnou stráž a zajišťují, aby byla cesta vpředu volná.

Pětikilometrová přejezdová trasa opouští město ulicí Bromsgatan, následně se nákladní vozidlo vydává na pomalou jízdu po uzavřené hlavní silnici E10. Do cíle se dostane po malé jednoproudé silnici v části Luossavaara. Spouštění historické budovy na nové místo sleduje několik diváků. Již brzy se budova znovu otevře, aby mohla nedotčená znovu sloužit jako místní muzeum. 

Mikael Wallner mezitím vzpomíná, jak stěhoval různé nadrozměrné náklady, například letadla nebo lodě. Na jeho a Janově seznamu přepravovaných nákladů už chybí pouze ponorky a vrtulníky. „Teď si můžeme odškrtnout alespoň účast na stěhování města!“ dodává.

Boční pohled na přepravované kirunské muzeum, v pozadí větrné mlýny


Těžební a relokační projekt
Luossavaara-Kiirunavaara AB (LKAB) z 80 procent zajišťuje železnou rudu pro EU. Podnik zaměstnává asi 4 000 pracovníků a je ve 100% vlastnictví švédského státu. Společnost LKAB se zavázala vytvořit mezi dolem a zbývajícími budovami původní Kiruny „zelenou nárazníkovou zónu“. Cílem je dosáhnout hladkého přechodu. S obcí probíhá otevřený a neustálý dialog, dotčeným obyvatelům byla nabídnuta finanční náhrada. Obci a majitelům nemovitostí bylo zatím vyplaceno asi 650 milionů eur. Další miliarda eur byla vyčleněna na další fáze projektu.

M wallners specialtransporter AB
Založeno: 2001.
Majitel: Mikael Wallner
Počet zaměstnanců: 10, z nichž 3 jsou školení vedoucí pro silniční dopravu
Počet nákladních vozidel: 8, z nichž 4 jsou značky Volvo
Modely Volvo: 3 vozidla Volvo FH16, 1 vozidlo Volvo FH12
Velcí zákazníci: Nordschakt, NCC a Skanska
Náklad: všechny druhy speciální dopravy