Trucks

Jaký dopad bude mít iniciativa Evropské unie Koridory pro čistou dopravu na zavádění elektrických nákladních vozidel?

Volvo Trucks
2026-05-11
Elektromobilita Alternativní paliva

Author

Author

Volvo Trucks

Iniciativa Evropské unie Koridory pro čistou dopravu si klade za cíl vybudovat infrastrukturu veřejných nabíjecích stanic s vysokým výkonem podél klíčových přepravních tras v celé Evropě. Jak velkým přínosem by to ale bylo pro vaše podnikání? A bude to stačit k urychlení přechodu na elektromobilitu?


Co je iniciativa EU pro čisté dopravní koridory?

Iniciativa Koridory pro čistou dopravu (Clean Transport Corridor Initiative, CTCI)[1] byla zahájena v roce 2025 se záměrem vytvořit koridory pro čistou dopravu podél přepravních tras evropské sítě TEN-T[2].
Cílem této iniciativy je vybudovat dostatečnou infrastrukturu umožňující bezproblémové přeshraniční cesty s využitím vozidel s nulovými emisemi, a sice akumulátorových elektrických vozidel. Zahrnuje také opatření, která by v budoucnu měla posílit infrastrukturu pro doplňování vodíku.


Prvními dvěma navrženými zkušebními trasami v rámci iniciativy jsou přepravní koridory Skandinávie – Středomoří a Severní moře – Balt. Rozmístění vysokorychlostních nabíjecích uzlů v pravidelných rozestupech by mělo do roku 2027 umožnit hladký provoz elektrických nákladních vozidel na obou trasách.

Iniciativa sice nestanovuje žádné technické požadavky, co se týče počtu nabíjecích zařízení nebo rychlosti nabíjení, nicméně jasně vytyčuje strategický směr, který pomůže sladit činnosti vlád s potřebami odvětví. Pokud budou obě zkušební trasy úspěšné, je v plánu rozšířit tuto koncepci do roku 2030 na všechny koridory sítě TEN-T.

Prohlášení rovněž vyzývá ke zjednodušení získávání povolení, upřednostnění připojení k elektrické síti, zajištění financování a dalším opatřením, která pomohou odstranit běžné administrativní a logistické překážky bránící elektrifikaci.

Nové prohlášení EU pomůže zajistit více finančních prostředků, urychlí budování nabíjecí infrastruktury a pomůže zaměřit se na strategicky nejdůležitější místa.
TransportCorridors
První dvě zkušební trasy v rámci iniciativy Koridory pro čistou dopravu povedou koridory Skandinávie – Středomoří (SMED) a Severní moře – Balt (NSB). Odkaz na zdroj mapy.

Jaký je rozdíl mezi iniciativou Evropské unie CTCI a nařízením AFIR?

Nařízení Evropské unie o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (AFIR)[1], které vstoupilo v platnost v roce 2024, se v určitých bodech překrývá s iniciativou CTCI. Existují však určité důležité rozdíly, přičemž iniciativa CTCI může nařízení AFIR potenciálně podporovat a doplňovat.

Nařízení AFIR stanovuje u infrastruktury pro alternativní paliva právně závazné cíle, které platí pro všechny členské státy EU. Podle tohoto nařízení musí být do roku 2030 veřejné nabíjecí stanice pro těžká nákladní vozidla podél hlavní evropské dálniční sítě k dispozici každých 120 km.

Záměrem AFIR však není vybudovat komplexní nabíjecí síť, která by uspokojila potřeby celého dopravního odvětví. Jde o vytvoření základní sítě, která usnadní počáteční přechod na elektrická vozidla a bude časem vyžadovat další investice a rozšiřování.

Mezinárodní rada pro čistou dopravu[1] se domnívá, že do roku 2030 bude ve skutečnosti zapotřebí přibližně o 80 % vyšší nabíjecí kapacita, než jakou navrhuje nařízení AFIR.[2]

Účelem iniciativy CTCI je oproti tomu zajistit vytvoření další nabíjecí infrastruktury podél často využívaných koridorů. Na rozdíl od AFIR se nejedná o právně závazný předpis – jde o dodatečnou iniciativu, kterou dobrovolně podniklo devět členských států, jež deklaraci podepsaly.

„AFIR je nejvýznamnějším právním předpisem, pokud jde o nabíjecí infrastrukturu, ale iniciativy jako CTCI ji pomohou podpořit,“ vysvětluje Henrik Engdahl, ředitel pro rozvoj obchodu ve společnosti Volvo Trucks.

„Pomůže zajistit více finančních prostředků, urychlí budování infrastruktury a pomůže zvolit lokality nabíjecí infrastruktury tak, aby pokrývala strategicky nejdůležitější místa.“

Iniciativy CTCI i AFIR pomohou stimulovat poptávku po nabíjecí infrastruktuře tam, kde je zapotřebí, což následně přiláká nezbytné investice k zajištění dalšího růstu sítě veřejných nabíjecích stanic.

Jaký dopad bude mít tato iniciativa na elektrifikaci silniční nákladní dopravy? 

Dilema v odvětví dopravy spočívá v tom, že k přilákání investic do nabíjecí infrastruktury je zapotřebí více elektrických nákladních vozidel. Podnícení majitelů nákladních vozidel k přechodu na elektrický pohon přitom vyžaduje rozsáhlejší nabíjecí infrastrukturu. AFIR i CTCI se snaží toto dilema vyřešit urychlením zavádění nabíjecí infrastruktury.

Rozvoj sítě založené na nákladních koridorech a dálnicích sice pomůže, ale podle Henrika to samo o sobě neuspokojí potřeby dopravního průmyslu.

„Existující veřejné nabíjecí stanice již dnes pokrývají poměrně rozsáhlou oblast,“ říká. „Za vhodných podmínek je například již dnes technicky možné jezdit s elektrickým nákladním vozidlem ze Švédska do Itálie. V praxi je ale hustota nabíječek příliš nízká. Potřebujeme pokrytí, které umožní jet s elektrickým nákladním vozidlem kamkoli – nejen po dálnicích.

„Tyto iniciativy pomáhají vytyčit směr, kterým bychom se měli vydat, zajistit potřebné financování a uvést věci do pohybu. To pomůže stimulovat poptávku po nabíjecí infrastruktuře tam, kde je potřeba, což následně přiláká potřebné investice k zajištění dalšího růstu sítě.“

CTCI je v konečném důsledku dalším ukazatelem celoodvětvového posunu k elektrifikaci a odráží rostoucí politickou vůli zlepšit nabíjecí infrastrukturu v celé Evropě. Dosažení shody a sdílené strategické směřování by měly majitelům nákladních vozidel dodat větší důvěru v investice do elektrických nákladních vozidel.

Chcete-li se dozvědět více o nejnovějších trendech a vývoji v oblasti elektrického nabíjení, mohlo by vás zajímat:

 

Základní informace o iniciativě Evropské unie Koridory pro čistou dopravu

  • Iniciativa Koridory pro čistou dopravu je prohlášení na úrovni ministrů členských států. To znamená, že se jedná o oficiální vládní dokument, který stanoví společný strategický směr dohodnutý jeho signatáři.
  • Nejedná se o právně závaznou dohodu, ale o prohlášení o záměru.
  • Mezi devět signatářů patří Belgie, Dánsko, Německo, Litva, Malta, Nizozemsko, Rakousko, Polsko a Švédsko.
  • Prvními dvěma zkušebními trasami budou přepravní koridory Skandinávie – Středomoří a Severní moře – Balt.
  • Zkušební trasy by měly být dokončeny do roku 2027, a pokud budou úspěšné, je v plánu rozšířit tuto koncepci do roku 2030 na všechny koridory sítě TEN-T.

1 „Ministerské prohlášení o iniciativě za koridory pro čistou dopravu“, Evropská komise, 16. září 2025, https://
transport.ec.europa.eu/document/download/e49b6a7a-8f8a-4901-b8ba-b9f88aed8683_en?filename=CTCI-ministerial-declaration.pdf
2 „Transevropská dopravní síť (TEN-T)“, Evropská komise, https://transport.ec.europa.eu/transport-themes/infrastructure-andinvestment/trans-european-transport-network-ten-t_en
3 „Infrastruktura pro alternativní paliva“, Evropská komise, https://transport.ec.europa.eu/transport-themes/clean-transport/alternativefuels-sustainable-mobility-europe/alternative-fuels-infrastructure_en
4 https://theicct.org/publication/afir-eu-hdv-infrastructure-mar22/
5 Pierre-Louis Ragon, Eamonn Mulholland, Hussein Basma, Felipe Rodríguez, „Přezkoumání návrhu nařízení AFIR: veřejná infrastruktura musí
podporovat přechod v Evropské unii na vozový park s nulovými emisemi,“ březen 2022, https://theicct.org/wp-content/
uploads/2022/03/review-afir-public-infrastructure-to-support-transition-to-zero-emission-truck-fleet-eu-mar22.pdf