S rostoucím zájmem o alternativní paliva se LNG i bio-LNG prezentují jako jedna z nejschůdnějších alternativ k naftě. Dokáží však poskytnout dojezd a výkon, který potřebují přepravci pro dálkovou dopravu?
LNG a bio-LNG jsou potenciálně nositeli zásadních změn v oblasti nákladní dopravy, ale úspěch nákladních vozidel s pohonem na zemní plyn závisí na množství faktorů, které není tak snadné předvídat. Plyn je realistickou alternativou k naftě, alespoň v některých oblastech, protože se může používat v motorech s kompresním zapalováním s vysokou účinností.
Výsledkem je, že nákladní vozidla poháněná plynem nabízejí stejný výkon jako jejich ekvivalenty s naftovým pohonem. Vozidla dnes dostupná na trhu dokáží poskytovat výkon až 500 koní a dosáhnout dojezdu až 1,000 km, díky čemuž jsou ideální pro dálkovou přepravu.
Hlavním rozdílem je jejich vliv na klima. U LNG jsou emise CO2 "od nádrže po kolo" přibližně o 15–20% nižší ve srovnání s naftou či bio-LNG (a HVO) jsou emise prakticky nulové.
Počet čerpacích stanic LNG rychle roste a v době psaní tohoto článku je momentálně v Evropě 780 čerpacích stanic na LNG (ve srovnání s 200 v roce 2019). Mezitím několik významných výrobců nákladních vozidel vyvinulo a uvedlo na trh modely poháněné plynem se silnějšími motory a větší kapacitou nádrží, které budou vyhovovat delším trasám.
Pro některé dopravní společnosti je zřejmé, že dostupná síť tankování LNG je dostatečná k tomu, aby umožnila nákladním vozidlům poháněným plynem nahradit konvenční naftu. Výsledkem bude výrazné snížení jejich emisí CO2.
V dlouhodobějším horizontu při nárůstu produkce bio-LNG bude možné postupně přejít na nulové čisté emise. Je to proto, že nákladní vozidla s pohonem na zemní plyn mohou jezdit na LNG i bio-LNG, či dokonce na kombinaci obou, přičemž pro obě mohou být použity stejné tankovací vybavení.
Jsem plně přesvědčen, že jsme se dostali do bodu, kdy je LNG životaschopnou alternativou paliva v celé Evropě. Podobný scénář se očekává v Číně a Indii. Je třeba brát v úvahu, že různé země mají odlišné podmínky. To, co může být nejschůdnější alternativou paliva v severských zemích, nemusí fungovat v Německu nebo naopak. Přirozeně hodně závisí na cenách a na závazku jednotlivých vládních orgánů investovat do dalšího rozvoje infrastruktury LNG.
Je zde jedna věc, kterou si můžeme být jisti. Vzhledem k tomu, že Evropská unie a další světové organizace stanovují přísné cíle týkající se emisí CO2, dochází k eliminaci naftových vozidel ve městech po celé EU i mimo ni. I když tyto zákazy ještě nebyly rozšířeny na nákladní vozidla a autobusy, mohou být začleněny do právních předpisů, které stanoví rok 2030 jako konečný termín pro snížení emisí.
Mnoho provozovatelů nákladních vozidel bude muset naftu nahradit jiným palivem. A plyn se v tomto kontextu jeví jako nejoptimálnější volba.