Trucks

Lars Mårtensson
2024-04-16
Technologie a Inovace Elektromobilita Alternativní paliva
Author
Lars Mårtensson
Ředitel oddělení pro životní prostředí a inovace ve společnosti Volvo Trucks

Jaké je nejlepší alternativní palivo pro těžká nákladní vozidla?

Celé odvětví přepravy musí postupně přestat používat naftu a fosilní paliva. Pro mnoho podniků však zůstává otázkou, které z rostoucího počtu alternativních paliv je pro ně nejvhodnější – dnes i do budoucna.

Vlády i společnosti po celém světě si stanovují ambiciózní klimatické cíle. Evropská zelená dohoda v EU i skupina National Climate Task Force v USA si kladou za cíl dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Čína chce být uhlíkově neutrální do roku 2060. Více než 7 000 společností si současně stanovilo své vlastní klimatické cíle. Pro odvětví dopravy a logistiky to znamená, že odklon od nafty je nevyhnutelný. Majitelé nákladních vozidel přitom mají na výběr z několika cest k budoucnosti bez fosilních paliv.
 

„Neexistuje žádné jedno zázračné řešení, které by samo o sobě umožnilo dekarbonizaci celého odvětví dopravy,“ říká Lars Mårtensson, ředitel oddělení pro životní prostředí a inovace ve společnosti Volvo Trucks. „Namísto toho jsou už dostupná nebo jsou vyvíjena různá alternativní paliva, z nichž každé má své silné a slabé stránky. Klíčové je všechny je vyhodnotit a zjistit, které z nich je nejvhodnější.“
 

U mnoha společností se bude odpověď lišit v závislosti na několika faktorech, včetně geografie, dostupnosti, infrastruktury a jejich vlastních provozních požadavků.

 

Jaký je skutečný dopad paliva na klima a proč je důležitý?

Nutnost snížit emise uhlíku je klíčovou hnací silou rozvoje alternativních paliv, a proto je přirozeně důležité zohlednit celý jejich dopad na klima.
 

Nestačí jednoduše posoudit výfukové emise (tank-to-wheel – od nádrže po kola). Je třeba také vzít v úvahu, jak se palivo vyrábí a distribuuje (well-to-wheel – od výroby po kola). Tyto faktory se budou trh od trhu lišit a mohou se v průběhu času měnit.
 

Například úplný dopad elektrického nákladního vozidla na klima je nízký, pokud spotřebovaná elektřina pochází z obnovitelných zdrojů, jako je vodní, solární nebo větrná energie. Je však mnohem vyšší, pokud je poháněno elektřinou vyrobenou z uhlí.
 

Některé výrobní procesy, například u vodíku nebo syntetické nafty, mohou být energeticky náročné a zdroj této energie ovlivňuje celkový dopad na klima. V současné době se přibližně 99 % vodíku na světě vyrábí s použitím zemního plynu (je označován jako „šedý vodík“) a ve skutečnosti může mít větší klimatickou stopu než mnoho fosilních paliv, i když má tato technologie nulové výfukové emise.
 

Je také třeba vzít v úvahu celkový dopad paliva na životní prostředí. Například hydrogenačně upravený rostlinný olej (HVO) má velmi nízký dopad na klima. Pokud se ale vyrábí s použitím palmového oleje, může přispívat k odlesňování. Vyvstávají také otázky ohledně dopadu velkovýroby HVO na zemědělství a produkci potravin.
 

Proto chceme-li si utvořit úplný obraz, může být velmi přínosné provést posouzení životního cyklu (LCA) paliva a zahrnout také dopad vozidla na klima během celé jeho životnosti. To zahrnuje vše od surovin použitých k výrobě vozidla až po jeho vyřazení z provozu.
 

Výpočet na základě předchozích výsledků LCA můžete provést online pomocí kalkulačky dopadu na životní prostředí od společnosti Volvo Trucks

„V současnosti jsou vyvíjena různá alternativní paliva, z nichž každé má své silné a slabé stránky. Klíčové je všechny je vyhodnotit a zjistit, které z nich je nejvhodnější.“

Jaký je nejnovější vývoj a jaké trendy pozorujeme v oblasti alternativních paliv?

Tempo změn se stále zrychluje. Nařízení Evropské unie o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (AFIR) přijaté v roce 2023 stanoví, že veřejně přístupné rychlodobíjecí stanice pro nákladní vozidla by do roku 2030 měly být na hlavních evropských dálnicích k dispozici každých 60 km.
 

Zaměřuje se také na zřízení vodíkové tankovací sítě se stanicemi každých 200 km pro osobní i nákladní vozidla, která by měla být dostupná od roku 2030.
 

Pokud jde o LNG, síť čerpacích stanic v Evropě nadále roste a v loňském roce překročila počet 700 stanic (přičemž v roce 2020 jich bylo pouze 250). Odhaduje se, že do roku 2030 bude existovat přes 2 000 stanic.
 

V současnosti se také staví nové závody na výrobu bio-LNG ve Švédsku a v Německu a po celém světě i nadále rychle roste výroba HVO. I nadále se zvyšují rozsáhlé investice do výroby vodíku a podle odhadů iniciativy Hydrogen Council je rozpracovaných více než 1 400 projektů po celém světě.

 

„V konečném důsledku jde o to, jaká paliva máte k dispozici, jaká je jejich cena, kdy a kde mohou vozidla tankovat nebo se dobíjet a zda jsou tato paliva v souladu s vaším podnikáním,“ říká Lars Mårtensson. „Dobrou zprávou je, že investice do alternativních paliv neustále rostou, a proto je důležité udržovat si přehled o místních iniciativách a plánech.“
 

Chcete-li zjistit více o tom, jak se situace z hlediska různých alternativních paliv vyvíjí ve vašem regionu, můžete kontaktovat místní zastoupení společnosti Volvo Trucks, které vás seznámí s dostupnými možnostmi.
 

Můžete si také stáhnout náš nejkomplexnější průvodce alternativními palivy pro nákladní vozidla, ve kterém najdete:

  • popis osmi různých alternativních paliv, která mohou být potenciálně používána v těžkých nákladních vozidlech,
  • výhody a nevýhody jednotlivých paliv,
  • kontrolní seznam faktorů, k nimž byste měli přihlížet při rozhodování, které alternativní palivo je pro vaši firmu nejvhodnější,
  • tabulku s přehledem nabídky společnosti Volvo Trucks umožňující jednoduše porovnat různá alternativní paliva a jejich dostupnost.

Průvodce si můžete stáhnout zde:

Stáhnout Format PDF Size 4 MB