Jak aktualizovaná směrnice o evropské dálniční známce ovlivní provozní náklady nákladních vozidel

Mýtné pro nákladní vozidla v EU se mění a poplatky se dramaticky zvýší, zejména u nákladních vozidel na naftový a plynový pohon. Jako první zavede nejnovější směrnici o evropské dálniční známce (euroznámce) Německo prostřednictvím svého systému silničního mýtného MAUT. Jak tedy bude systém MAUT fungovat a co mohou provozovatelé nákladních vozidel udělat pro snížení emisí a nákladů? 
 

V březnu 2022 byla revidována směrnice o euroznámce, která upravuje mýtné pro nákladní vozidla v EU. Podle nových pravidel se do roku 2030 silniční poplatky pro nákladní vozidla pohybující se po hlavních evropských dálnicích ve většině případů změní z účtování na základě času na zpoplatnění podle skutečně ujetých kilometrů.
 

Členské státy EU budou také muset stanovit různé sazby silničních poplatků na základě emisní třídy CO₂ nákladního vozidla. O emisní třídě bude rozhodovat hodnocení nákladního vozidla v nástroji VECTO, což je standardizovaný výpočetní nástroj EU pro měření emisí CO₂ na základě údajů poskytnutých výrobcem. Od ledna 2019 musí mít všechna nová nákladní vozidla prodávaná v EU s celkovou hmotností nad 3,5 tuny certifikované prohlášení o emisích CO₂ a spotřebě paliva, vytvořené prostřednictvím nástroje VECTO.
 

Firmy působící v odvětví nákladní dopravy v Evropě jsou teď o krok blíže k tomu, aby se s touto reformou seznámily v praxi. Německo jako první aktualizuje svůj systém MAUT (což v němčině znamená mýtné) a chystané změny vstoupí v platnost 1. prosince 2023.
 

„Záměrem EU není pouze harmonizovat mýtné pro nákladní vozidla v celé Evropě. Má přimět přepravní firmy k přechodu na čistší nákladní vozidla, což má pomoci splnit klimatické cíle, které si EU pro blízkou budoucnost stanovila. Provoz nákladních vozidel méně šetrných k životnímu prostředí bude proto nákladnější, což podnítí přepravní firmy k nákupu lepších alternativ,“ říká Ylva Dalerstedt, manažerka segmentu dálkové přepravy ve společnosti Volvo Trucks. 

S ohledem na způsob, jak systém MAUT v současnosti firmám účtuje poplatky za nákladní vozidlo, má pro zavedení reformy směrnice EU dobré předpoklady. Už nyní vybírá poplatky za znečišťování ovzduší a mýtné se stanovuje podle vzdálenosti a je pod kontrolou vlády. Členské státy, které mýtné systémy provozují stejným způsobem (Polsko, Belgie, Rakousko, Česko, Maďarsko, Slovensko, Slovinsko a Bulharsko), musí nové požadavky zavést nejpozději do března 2024.
 

Kolik bude aktualizovaný systém MAUT stát přepravní firmy a jak bude fungovat?

Pro nákladní vozidla projíždějící přes Německo se mýtné výrazně zvýší. Například u nákladního vozidla 4×2 se vznětovým motorem se náklady na kilometr téměř zdvojnásobí – z 19 na 34,8 centu. Nákladní vozidla s pohonem na plyn byly dříve od placení poplatků za znečišťování osvobozeny, ale už brzy a bez ohledu na to, zda nákladní vozidlo ke svému provozu používá bioplyn z obnovitelných zdrojů, nebo zemní plyn z neobnovitelných zdrojů, bude i v jejich případě účtován poplatek 33,2 centu za kilometr,* tedy téměř ve stejné výši jako u nákladních vozidel se vznětovým motorem. Je to proto, že výpočet v nástroji VECTO zohledňuje pouze výfukové emise CO₂.
 

„Přesto lze nákladní vozidla optimalizovat tak, aby spadala do lepší emisní třídy a snížilo se u nich mýtné. I malé úpravy mohou znamenat velký rozdíl v nákladech,“ říká Ylva Dalerstedt. „Snížení emisí vypočítaných nástrojem VECTO o 5 % by mohlo vést k přesunutí nákladního vozidla 4×2 se vznětovým motorem z třídy 1 do třídy 2. Snížení o další 3 % by ho pak mohlo přesunout do třídy 3. Významnou roli tedy bude hrát to, jak své nákladní vozidlo specifikujete s cílem snížit spotřebu paliva a tím i emise CO₂.“
 

Systém MAUT bude kategorizovat nákladní vozidla podle hmotnosti a počtu náprav. Existuje pět emisních tříd (s odpovídajícími poplatky za kilometr), jak znázorňuje animace níže.

* Uvedené údaje platí pro nákladní vozidlo o hmotnosti více než 18 tun s více než pěti nápravami.

Podstatné také je, že zařazení vozidla do tříd 2 a 3 podle emisí CO₂ bude šest let po jeho první registraci přepočítáno (na základě mezních hodnot platných v době této revize).
 

Účelem je splnit cíl EU postupného snižování emisí u nákladních vozidel – 15% snížení emisí CO₂ do roku 2025 ve srovnání s rokem 2019 u nákladních vozidel 6×4 a 4×2 s naftovým pohonem a vyšší očekávaný cíl do roku 2030 (počínaje rokem 2025). Liší se také limity pro emisní třídy CO₂, které se každým rokem zpřísňují.
 

Jak můžete specifikovat nákladní vozidlo, abyste si zajistili co nejlepší hodnocení v nástroji VECTO?

Při specifikaci nákladního vozidla je třeba vzít v úvahu čtyři klíčové faktory pro zvýšení energetické účinnosti – aerodynamiku, hnací ústrojí, valivý odpor a hmotnost.
 

Aerodynamika nákladního vozidla může při typickém provozu v dálkové přepravě se vznětovým motorem způsobovat až třetinu ztrát paliva. Tvar a design kabiny by měly minimalizovat aerodynamický odpor. Za účelem lepšího proudění vzduchu po stranách a nad horní částí nákladního vozidla lze také nainstalovat vzduchové spojlery.
 

Zásadní je volba hnacího ústrojí (u nákladních vozidel se vznětovým motorem) a doplňkového vybavení. Nejvýznamnější vliv má motor, převodovka a tempomat, jejichž účinnost zvyšují nejnovější technologie. Motory s turbodmychadlem nyní poskytují vyšší výkon a úspory paliva. Automatické převodovky mohou optimalizovat každé přeřazení na základě dat v reálném čase. V kopcovitém terénu je také možné ušetřit palivo pomocí prediktivního tempomatu.
 

Valivý odpor tvoří přibližně 9 % spotřeby paliva nákladního vozidla, přičemž hlavním faktorem při snižování těchto ztrát jsou pneumatiky. U nákladního vozidla pro dálkovou přepravu by optimální pneumatika měla mít nízký valivý odpor (v Evropě ideálně označení A) v kombinaci s pryžovou směsí zajišťující minimální tření.
 

Snížit emise CO₂ pomůže v neposlední řadě také specifikace nákladního vozidla s nízkou hmotností. Pokud je vozidlo určeno pro provoz na dálnicích, tedy mimo náročný terén, je možné zvolit lehčí rám podvozku, přední odpružení a zadní nápravu a další lehčí komponenty.
 

„Případně může být dnes vhodné začít uvažovat o nákladních vozidlech s nulovými emisemi,“ říká Ylva Dalerstedt. „Vozidla s nulovými emisemi, jako jsou akumulátorová elektrická nákladní vozidla a elektrická vozidla s palivovými články, budou od poplatků za CO₂ osvobozena až do 1. ledna 2026, kdy bude zavedena výrazně snížená sazba mýtného. Jsou jasnou volbou, pokud opravdu chcete snížit svou uhlíkovou stopu a potenciálně v dlouhodobém horizontu i celkové náklady na vlastnictví.“
 

Jak mýtné založené na vzdálenosti a CO₂ ovlivní odvětví silniční nákladní dopravy?

Německo je první, kdo revidovanou směrnici o euroznámce zavádí, ale v období let 2024–2025 se k němu budou muset připojit i ostatní členské státy EU. 
 

„O dění v Evropě začíná projevovat zájem i zbytek světa,“ říká Ylva Dalerstedt. „Zejména nástroj VECTO pozorně zkoumají země jako Malajsie a Čína, které chtějí vytvořit podobné řešení pro výpočet mýtného nákladních vozidel založené na emisích CO₂.“
 

„Obecně je to skvělá reforma pro Evropu a odvětví nákladní přepravy jako celek. Poprvé budou firmy v odvětví nákladní přepravy motivovány k tomu, aby hledaly lepší řešení pro snížení emisí CO₂, a výrobci nákladních vozidel budou mít jasný rámec, kterým se mohou při poskytování těchto řešení řídit. A právě to je zapotřebí, jestliže chceme podpořit přechod k nulovým emisím.“

Můžete si prostudovat další informace o různých cestách k budoucnosti bez fosilních paliv nebo si přečíst, jaký dopad má nástroj VECTO na majitele nákladních vozidel.