Trucks
Trucks
Efektivní obnovitelné palivo, které se vyrábí ze zbytků potravin a jiných odpadních produktů, může znít až příliš dobře na to, aby to byla pravda. Ale přesně tak se dá v podstatě popsat kapalný bioplyn neboli „bio-LNG“. Proč se mu tedy dostává tak málo pozornosti v úvahách o potenciálních alternativních palivech pro nákladní vozidla?
Jaká paliva nahradí naftu? Ve společnosti Volvo Trucks jsme již delší dobu toho názoru, že žádné univerzální řešení, které by samo o sobě umožnilo úplnou dekarbonizaci celého odvětví dopravy, neexistuje. Pravděpodobnější je, že se dočkáme vývoje celého spektra alternativních pohonů, od elektrických akumulátorů přes vodíkové palivové články až po spalovací motory poháněné obnovitelnými palivy, mezi něž patří bionafta, HVO a LNG / bio-LNG.
Každé palivo má své silné i slabé stránky. Na vaší konkrétní situaci a provozních podmínkách závisí, které bude pro vaše potřeby nejvhodnější. Pro některé firmy by nejlepším řešením mohlo být bio LNG. S postupným zvyšováním celosvětové produkce biometanu a rozšiřováním sítě čerpacích stanic pro LNG se bio-LNG stále více stává přijatelnou alternativou.
Bio-LNG se vyrábí z organických odpadových materiálů – od potravinového odpadu z domácností přes zemědělský a průmyslový odpad až po chlévskou mrvu a kaly z čistíren odpadních vod i odpadní vody samotné. Zjednodušeně řečeno, odpadní materiál se chemicky rozloží a čištěním vzniklých produktů se získává biometan. Ten se poté zchladí na teplotu přibližně –160 °C, při které dochází ke kondenzaci a zkapalnění na formu, kterou označujeme jako bio-LNG.
Bio-LNG je chemicky ekvivalentní konvenčnímu zkapalněnému zemnímu plynu (LNG). Má stejnou výkonovou charakteristiku a lze jej použít ve stejných vozidlech a stejné čerpací infrastruktuře. Protože se však vyrábí z organického odpadu namísto fosilního zemního plynu, považuje se za obnovitelný a uhlíkově neutrální (v rámci spotřeby ve vozidle neboli „tank-to-wheel“) zdroj paliva.
Pokud se bioplyn vyrábí z chlévské mrvy (hnoje), může jeho výrobní proces produkovat dokonce negativní emise CO2, a to až o 200% (v cyklu “well to wheel“, tedy od zdroje ke kolům).* Je tomu tak z toho důvodu, že tento proces nejen předchází uvolňování uhlíku ze spalování fosilního paliva, ale brání také úniku metanu do atmosféry, ke kterému by jinak docházelo při skladování a zpracování mrvy. Jinými slovy, podle tohoto scénáře by celkové emise z jednoho nákladního vozidla s pohonem na plyn mohly vyrovnat emise ze dvou nákladních vozidel na naftu.
Navíc vzhledem k tomu, že surovinou k výrobě bio-LNG jsou odpadní materiály, a dokonce i zbylý digestát lze využít jako hnojivo, přispívá tento proces k tzv. cyklickému hospodářství. Výroba může také probíhat lokálně, což dále eliminuje emise oxidu uhličitého produkované při přepravě paliva.
Až donedávna potenciál bio-LNG omezovala nízká produkce a nedostatečná síť čerpacích stanic vhodných pro nákladní vozidla s pohonem na plyn. To se však mění.
EU si klade za cíl zvýšit produkci biometanu do roku 2030 na 35 miliard krychlových metrů (mld. m<sup>3</sup>) v rámci svého programu REPowerEU. Již v roce 2023 dosáhla produkce biometanu a bioplynu v součtu 22 mld. m<sup>3</sup>. (Celková spotřeba zemního plynu v EU v roce 2023 přitom činila 295 mld. m<sup>3</sup>.) V USA zaznamenala produkce bioplynu tři roky rekordního růstu, přičemž v roce 2023 představovala výroba bio-LNG přes 90 % všech nových projektů. Také Čína usiluje o navýšení produkce bioplynu na 20 mld. m<sup>3</sup> do roku 2030.
V současné době se v Evropě nachází 780 čerpacích stanic na LNG, které jsou plně kompatibilní s bio-LNG, jehož produkce se postupně zvyšuje. Čína a Indie také zaznamenávají silný růst poptávky po nákladních vozidlech s pohonem na plyn jako alternativu k naftě. Očekává se, že i tyto země se v příštích letech dočkají rozsáhlejší sítě čerpacích stanic.
Počet čerpacích stanic na LNG rychle roste, zejména v Evropě, a tento trend bude pokračovat i v následujících letech.
K výhodám nákladních vozidel s pohonem na plyn patří to, že dokážou nabídnout srovnatelný dojezd a dobu tankování jako konvenční naftový motor. Vezmeme-li jako příklad vozidla Volvo Trucks s pohonem na plyn, vidíme, že poskytují stejný výkon a točivý moment jako jejich protějšky s motorem na naftu a mohou dosáhnout dojezdu až 1500 km.
Při pohonu tradičním LNG z fosilních zdrojů mohou být emise CO2 (měřené v cyklu tank-to-wheel) produkované nákladním vozidlem s pohonem na plyn přibližně o 20 % nižší ve srovnání s naftou. Při použití paliva bio-LNG se snížení emisí blíží až ke 100 %.
I přes omezenou dostupnost bio-LNG máte již dnes možnost přejít z nafty na plyn, pokud se na vašich trasách nachází několik čerpacích stanic na LNG. Ty navíc neustále přibývají. Výsledkem bude okamžité snížení emisí CO2 z provozu vaší firmy.
Až se v dlouhodobé perspektivě zvýší dostupnost bio-LNG, nebude problémem přejít k němu od tradičního LNG. Obě tato paliva lze totiž používat ve stejných vozidlech a stejné síti čerpacích stanic. Lze je navíc dokonce i míchat. Například Shell, který masivně investuje do výroby bio-LNG, nabízí v současnosti v Nizozemsku a Německu směsné palivo se složkou bio-LNG, díky kterému je možné docílit snížení emisí CO2 v průměru o přibližně 30 %.
Časem se podíl bio-LNG ve směsi může postupně zvyšovat a díky tomu se budou emise z provozu vozidla přibližovat k nule. Pro některé provozovatele nákladních vozidel to představuje potenciálně nejjednodušší a nejefektivnější cestu k uhlíkově neutrální nákladní dopravě. Celé odvětví se tak významně posune kupředu směrem k udržitelnějšímu provozu.
Po kliknutí na tento odkaz získáte další informace o modelové řadě nákladních vozidel Volvo Trucks s pohonem na plyn. Dále by vás mohly zajímat i tyto články:
● Jaké je nejlepší alternativní palivo pro vaše nákladní vozidlo?
● Různé cesty k budoucnosti nákladních vozidel bez fosilních paliv
● 8 nejčastějších otázek o nákladních vozidlech na bioplyn a na plynový pohon
