Svět přechází od fosilních paliv k čistším zdrojům energie, ale přesto prognózy předpovídají, že celosvětová produkce zkapalněného zemního plynu (LNG) v nadcházejících letech dále poroste. Přestože jde o fosilní palivo, předpokládá se, že bude dokonce hrát zásadní roli v dekarbonizaci mnoha průmyslových odvětví.
Odhadovaná celosvětová poptávka po LNG (zkapalněném zemním plynu) se má do roku 2040 pohybovat mezi 625–685 miliony tun ročně (oproti 404 milionům tun v roce 2023). To představuje nárůst o více než 50 %. Tato zvýšená poptávka má nastat hned v několika průmyslových odvětvích – zpracovatelský i těžký průmysl, energetika i doprava.
I když má LNG fosilní původ, vykazuje méně škodlivých vlivů než řada jiných fosilních paliv. Například emise generované na jednotku energie jsou u LNG mnohem nižší než v případě uhlí, a to jak před, tak během spalování. Krátkodobě tak toto palivo umožňuje výrazně snížit uhlíkovou zátěž, a jde tedy o čistší alternativu. Z tohoto důvodu dospěla globální poradenská společnost McKinsey & Company k závěru, že zemní plyn (a potažmo LNG) bude v příštích pěti až deseti letech využíván častěji než ostatní fosilní paliva, a bude tedy jedním z posledních fosilních zdrojů energie, které se dočkají náhrady.
Například Čína – která má na celosvětové poptávce po LNG významný podíl – usiluje o přechod od uhlí k LNG, aby naplnila své klimatické ambice a zlepšila kvalitu ovzduší ve svých městech.
Stručně řečeno, ano. Několik výrobců nákladních vozidel s plynovým pohonem vyčíslilo, že ve srovnání s naftou vypouštějí přibližně o 15–20 % méně emisí oxidu uhličitého. To sice není tak výrazné snížení, které ho lze potenciálně dosáhnout s elektrickým nákladním vozidlem na akumulátory, ale realita je taková, že omezený dojezd a špatná dostupnost dobíjecí sítě vedou řadu dopravních firem k závěru, že elektrický pohon není prozatím použitelnou alternativou. V budoucnu by tomu však mohlo být jinak. Nákladní vozidla s pohonem na plyn naproti tomu nabízejí stejný dojezd i výkon jako vznětové motory.
V důsledku toho po celé Evropě rychle roste síť čerpacích stanic na LNG pro nákladní vozidla a v době psaní tohoto článku čítá 786 stanic. Zároveň rychle narůstá prodej nákladních vozidel na LNG v Číně díky tomu, že na přechod od nafty přispívá čínská vláda dotacemi. Tento příklad následuje také Indie, která si vytyčila cíl převést během příštích 5–7 let třetinu vozového parku těžkých nákladních vozidel v zemi na LNG.
LNG tedy představuje skvělý krok správným směrem, ale skutečný rozdíl přinese až přechod na bio-LNG. Jde o obnovitelné palivo nefosilního původu, které se vyrábí z organického odpadu a při využití některých výrobních procesů může dokonce generovat negativní emise CO2, a to až o 200 % (v cyklu „well-to-wheel“ neboli od zdroje ke kolům).
Pokud jde o námořní dopravu, produkují plavidla poháněná LNG až o 23 % nižší emise skleníkových plynů oproti konvenčním lodním palivům. Podobně jako je tomu u těžkých nákladních vozidel, jsou nádrže na LNG i tankovací infrastruktura plně kompatibilní s bio LNG a otevírají tak cestu k dekarbonizaci. Z tohoto důvodu se LNG považuje za potenciální palivo na přechodnou dobu i v námořní dopravě.
Další informace o LNG, bio-LNG a potenciálu nákladních vozidel s pohonem na plyn najdete v následujících článcích: