Trucks
Trucks
Není vůbec snadné dosáhnout efektivního a ziskového provozu spediční firmy. Nezřídka musí podnik překonat hned několik překážek najednou. Zde je šest největších výzev, kterým dnes čelí firmy podnikající v přepravě nákladů a osobní dopravě.
Doprava byla vždy cyklickým podnikáním a silně závisí na stavu celé ekonomiky. V posledních letech se mnoho podniků muselo přizpůsobit bezprecedentní celosvětové pandemii, krizi dodavatelského řetězce, zvýšení životních nákladů, silným inflačním tlakům i rychlému růstu úrokových sazeb. Dosažení provozního zisku navzdory všem těmto překážkám představuje neustálou výzvu, zejména když se nedá předvídat, jaká další krize přijde příště.
„Při recesi nic moc nesvedete s hlavními faktory, které ovlivňují širší ekonomiku,“ podotýká Michael Browne, profesor na univerzitě v Göteborgu, který se již více než 30 let zabývá výzkumem přepravy zboží a logistiky. „Místo toho se soustřeďte na menší věci, které máte pod kontrolou.“ Využijte tuto příležitost k analýze údajů o tom, jak si vaše firma vede z hlediska spotřeby paliva, jízdní doby a plánování tras, a určete oblasti, kde se můžete zlepšit.“
Neméně důležité je maximalizovat provozní efektivitu během období ekonomického růstu, protože to pomůže zajistit, že vaše podnikání bude agilnější a odolnější vůči budoucím poklesům.
Vzhledem k tomu, že palivo tvoří významnou část výdajů na provoz vozového parku, mají cenové výkyvy obrovský dopad na ekonomický výsledek firmy.
Cena paliva může tvořit více než 40 % celkových výdajů na provoz vozového parku. Proto se i malé zvýšení ceny může výrazně projevit na ekonomickém výsledku společnosti.
Stejně jako zbytek ekonomiky jsou ceny nepředvídatelné a často podléhají vlivu geopolitických událostí mimo kontrolu vlastníka vozového parku. Existují však věci, které můžete udělat, abyste spotřebu paliva snížili na minimum.
„Snaha o úsporu paliva se může zdát jako samozřejmá věc, ale stále mě překvapuje, kolik dopravců nedokáže sdělit žádné údaje o své spotřebě paliva, protože ji neměří,“ podivuje se prof. Browne.
„Jak bez toho chcete hledat příležitosti ke snížení nákladů? Dobře proškolený řidič například spotřebuje méně paliva a lépe si naplánuje trasu. Ale potřebujete data, abyste věděli, kde a jak je nutné školení provádět.“
Tyto články obsahují další informace o tom, jak motivovat řidiče nákladních vozidel k úsporné jízdě a jak využívat technologie při profesním rozvoji řidičů.
Globální nedostatek řidičů se neustále prohlubuje a nejnovější prognózy předpovídají, že se v příštích pěti letech zdvojnásobí. To bude spedičním firmám stále více ztěžovat udržení stávajícího provozu, o rozšiřování a rozvoji ani nemluvě.
Nejde o problém, který lze vyřešit pouhým zvýšením mezd, protože důležitou motivační roli hraje také rovnováha mezi pracovním a soukromým životem. V tomto odvětví pod pojem rovnováha mezi pracovním a soukromým životem nespadá jen dlouhá pracovní doba, ale také delší pobyty mimo domov.
„Průměrný věk řidičů je vysoký a to naznačuje, že mladší lidé nepovažují toto odvětví za atraktivní,“ objasňuje prof. Browne. „Požadovaná délka pracovní doby, stres, kterému budou při práci vystaveni, i skutečnost, že mají otevřené dveře k jiným atraktivnějším kariérním příležitostem, to jsou jen některé z řady příčin tohoto trendu.“
Zlepšení pracovních podmínek může přispět ke změně vnímání této profese. Zčásti je však podle Michaela Browna na vině také nedostatečná komunikace s řidiči ze strany výzkumníků a regulátorů. „Je dost překvapivé, jak málo akademického výzkumu se soustředí na řidiče. Máme vědce, kteří píší o různých tématech, od aerodynamiky po autonomní vozidla, ale existuje velká mezera ve znalostech o řidičích a roli, kterou hrají.“
V těchto článcích najdete další informace o tom, jak přilákat a udržet řidiče nebo jak řešit problém s nedostatkem řidičů.
Mnoho majitelů nákladních vozidel odkládá přechod k elektromobilitě, dokud nebude dostupná rozvinutější nabíjecí infrastruktura. Ti, kteří se však k tomuto trendu připojí dříve, mohou potenciálně dosáhnout kýžených přínosů jako první.
Stále přísnější emisní legislativa i rostoucí tržní poptávka po udržitelnější dopravě staví přepravní společnosti pod stále větší tlak na odchod od nafty.
Již nyní řada velkých měst, mezi jinými Paříž, Atény, Madrid nebo Stockholm, plánuje zakázat vjezd naftových vozidel do svého centra, a to již v roce 2025. Zůstává však otevřená otázka, které zdroje paliva naftu nahradí. V důsledku toho mnoho firem zvolilo vyčkávací přístup. Tím ovšem riskují, že zůstanou pozadu.
„Zájem o alternativní paliva vzrůstá, ale stále tu chybí jistota, kdy by bylo vhodné s nimi začít naplno,“ komentuje situaci Michael Browne. „Právě teď se k tomu odhodlalo několik prvních společností. Trh se pak bude dále vyvíjet a nakonec dosáhneme kritického bodu, kdy si firmy najednou uvědomí, že všichni jejich konkurenti přecházejí na alternativní paliva, a je tedy na čase přejít také.“
Seznamte se s různými cestami k budoucnosti nákladní dopravy bez fosilních paliv a se škálou alternativních paliv.
Zvýšení bezpečnosti při nočním parkování pomůže nejen chránit přepravované zboží, ale dodá také řidičům pocit, že si jich zaměstnavatel více cení a věnuje jim řádnou péči.
Pro řidiče je stále těžší najít bezpečná a spolehlivá parkovací zařízení pro noční zastávky. Proto jsou nuceni parkovat i na nebezpečných místech.
Tento trend vzbuzuje rostoucí obavy v celé EU a situace je obzvláště vážná v USA, kde Ministerstvo dopravy Spojených států amerických (USDOT) vyčíslilo, že existuje pouze jedno parkovací místo na každých 11 kamionů. EU již zavedla určitá nařízení, která mají za cíl předejít podobnému scénáři na evropských silnicích, ale dostupnost bezpečného parkování zůstává výzvou.
„V regionech, jako je Kent ve Spojeném království, kde kanál La Manche překračuje velký počet nákladních vozidel, najdete řidiče zaparkované na nejrůznějších nevhodných místech, například úzkých silnicích, prostě proto, že pro ně není dostatek bezpečných zařízení,“ vysvětluje prof. Browne.
„Je bizarní, že řidiči musí nést zodpovědnost za tak velká a drahá vozidla naložená cenným zbožím, a přesto se zajištěním jejich pohody nezabýváme důsledněji.“
„Někteří řidiči si také stěžují, že při rozvozu nemají ani přístup k základním zařízením, jako jsou toalety. Podle mého názoru je bizarní, že řidiči musí nést zodpovědnost za tak velká a drahá vozidla naložená cenným zbožím, a přesto se zajištěním jejich pohody nezabýváme důsledněji.“
Součástí problému je nejistota ohledně toho, kdo by měl být odpovědný za výstavbu takových zařízení. Ačkoli nelze rozumně očekávat, že dopravní firmy si problém vyřeší samy, mohou svým řidičům alespoň pomoci například tím, že jim proplatí náklady na používání bezpečných zařízení.
To zajistí nejen lepší ochranu přepravovaného zboží, ale dodá to také řidičům pocit, že si jich zaměstnavatel více cení. Může je to také motivovat k tomu, aby u zaměstnavatele zůstali delší dobu.
Momentálně souvisejí hlavní trendy v městském plánování s vytvářením měst, která jsou příjemnější pro život obyvatel. Příkladem jsou koncepty jako patnáctiminutové město, Healthy Streets nebo Complete Streets. Tyto iniciativy však často přehlížejí roli nákladní přepravy a logistiky, přestože představuje velice významnou část dopravních toků daného města.
„V důsledku toho urbanisté občas neberou v úvahu nákladní dopravu a nevyčleňují pro ni žádný prostor,“ upozorňuje Michael Browne. „Nově budovaná sídla by měla vždy pamatovat na nákladní dopravu. Například tím, že ve velkých budovách, které přijímají mnoho zásilek, bude zřízen dostatek nakládacích ploch.“
Profesor Browne je však přesvědčen, že dochází ke zlepšení a že obecní samospráva začíná brát přepravu zboží více v úvahu.
„Od pandemie teď každý ví, co je to dodavatelský řetězec, a najednou slýcháte tento termín v médiích v míře, která byla před několika lety nemyslitelná. Domnívám se, že to odráží širší uznání toho, jak důležité jsou nákladní a logistické toky pro společnost, a města mnohem těsněji spolupracují se spedičními firmami na hledání řešení komplikovaných problémů v přepravě nákladů a rozvážce zboží v městském prostředí.“